SOLIDNÍ NEJISTOTA – BAR & RESTAURACE
Zacnu parafrází textu z webové prezentace klubu & baru
Solidní Nejistota www.solidninejistota.cz
„Pokud budeme premýšlet nad tím, co je vlastne
jistota, potom za nejaký cas prijdeme na to, že jediné jisté je, že umreme.“
V následujících rádcích najdete ješte jednu 100% jistotu,
Music Bar Solidní nejistota je za zenitem.
Solidní Nejistota umrela.
S manželkou Romankou máme stejnou zálibu. Krom našich dvou detí, psa a cetby je to i pití dobrých míchaných nápoju a navštevování tzv. „reputable“ podniku - podniku které mají jméno. Mezi naše nejoblíbenejší bary patrí Tretters (http://www.tretters.cz/) a Bugsys bar (http://www.bugsysbar.cz).
19.7.2008 jsme se vypravili spolecne s Terkou a Šimonem - našimi práteli, do Baru & Restaurace La Bodeguita Del Medio (www.bodeguita.cz). Mexická restaurace v centru Prahy v Kaprove ulici, která má jedno z nejvetších jmen v Praze. A má ho právem. Máte-li rezervaci, máte jistotu, že si sednete. Milá uvadecka nás uvedla k našemu stolu, milá obsluha nás obsloužila, a profesionální barmani pripravili vynikající drinky. Nebylo, co vytknout. Snad možná zámenu strawberry daiquiri místo banana daiquiri, které jsem puvodne objednal. Ale milá servírka se omluvila, chtela dát vše doporádku a snažila se, abychom zustali spokojeni. Nakonec jsem si jahodové daiquiri vychutnal stejne jako by tomu bylo s bananovým, protože vypadalo nádherne a i tak chutnalo, a navíc se mi nechtelo cekat na prípravu novéhu koktejlu. Za dve hodiny byl cas posunout se dál.
Naším cílem se stal jeden z nejlepších baru dle PragueExperience (http://www.pragueexperience.com/bars_pubs/highlights/bars_best.asp) – SOLIDNÍ NEJISTOTA.
Bar pusobí velmi profesionálne. Hned u vchodu nás uvítal svalnatý a velmi milý (bez ironie) security guy, který nás požádal o svršky, které nám uložil v šatne, poprál príjemnou zábavu, dobrou chuť a vpustil nás do baru.
Nádherný prostor s barem uprostred místnosti vypadal slibne. Bohužel u vetšiny stolu bylo plno, stejne tak na baru. Stolky, které nebyly obsazené, mely cedulky RESERVÉ. V dobrém baru jsem zvyklý na uvadece, který v Solidní nejistote chybel, tak jsem odchytil prvního cíšníka, který šel kolem. Na dotaz jestli je nekde volno pro ctyri, jsem dostal prekvapující odpoveď: „Nekde jo, ale nevím kde, se musíte podívat.“ S mávnutím ruky a gestem, které pripomínalo: „táhnete cechácci, tohle není bar pro socky,“ odešel. Meli jsme odejít, jak nám naznacil, jelikož co následovalo, vás nepotká ani v IV. cenové skupine. Našli jsme stul, usadili se a po chvilce jsme vybírali coctaily. Menu v Solidní nejistote sice nabízí cocktaily namísto coctailu, ale to je jen funny vsuvka. Vzhledem k faktu že bar je mimo hlavní tahy, jsme byli prekvapeni velmi vysokou cenou drinku. Cuba Libre (nejoblíbenejší drink Romanky) Kc 111, zbytek nabízených long drinku 133, nebo 166. Romanka s Terkou objednaly Cuba Libre, já Adios Mother a Simon si dal Tahiti.
Drinky byly ready skoro okamžite, což nás potešilo. cíšník který nápoje prinesl, rovnou prinesl i úctenku a vyžádal si zaplacení. Nestandardní postup, pokud v baru není úplne narváno, ale budiž. Vzápetí jsme meli poznali proc se kasíruje hned. Cuba Libre v Solidní nejistote „míchají“ tak, že nalejí panácka rumu (buhví, jestli je to opravdu Havana), zalejí naprosto nechutnou kolou z post-mixu a záverem vhodí ctvrtku limety. Prekvapive se coctail Cuba Libre alá Solidní Nejistota nedá pít.
Za peníze chci kvalitu, nechodím do dobrých baru kvuli image, ale kvuli záruce kulinárského a kulturního zážitku. Neváhal jsem a zavolal jednoho z cíšníku, jestli by nám mohl pripravit Cuba Libre a ne brecku s rumem. V ten moment se všichni barmani doslova zacli bavit tím, že si nekdo stežuje. Nebrali to jako problém, ale jako atrakci. cíšník odnesl kubícka na bar, dolil do nich sirup a vrátil se zpet s pocitem, že vše bude ok. Nebylo. Nenechal jsem se odbýt a nechal si zavolat barmana, který drinky pripravil.Ten mi pouze sdelil, že za pet let, co delá v solidní nejistote jsem první, co si stežuje a že Cuba Libre, co máme na stole je standardní drink dle menu, jak je nabízeno.
Pripadal jsem si, že se bavím s clovekem, kterého obtežuju po zavírací dobe, jsem totálne namol a ješte jsem mu zeblil hajzl.(Radeji upresním že bylo 23:00, byl jsem skoro strízlivý a na záchode jsem se byl jen vycurat.) Šel jsem tedy prímo na bar a vyžádal si provozního. Želbohu provozní asi nebyl a tak se na jeho místo prihlásil jeden barman ze smeny. Na otázku: „co máte za problém?“, jsem popsal problém s drinkem i s cíšníkem, který se mnou nejedná jako se zákazníkem, ale dostalo se mi pouze ujištení, že drink je O.K. a ten kdo se chová nevhodne, jsem já, potažmo my.
Nebylo, co rešit. Na stole v Solidní nejistote po nás zustali ctyri nepoživatelné drinky. Ješte jsem k barmanovi a posmívající se cíšnici, která se bavila tím, že nejsme spokojeni, prohodil poznámku, že si mužou na me dát drink: „Na stole máš drink, barmane, vole!“ Za což jsem si vysloužil doprovod až k východu z klubu a ješte pár kecu ohledne netykání a týkání a ujištení, že za pet let jsem první, co si stežuje. Securiťáci koukali jak suvy z nudlí a cekali, jak to celé dopadne. Mel jsem pocit, že se me barman / cíšník s tetováním na nemalém bicepsu pokusí pretáhnout a že se ješte poperem. Profesionál se vším všudy. Rozloucili jsme se s pánem z ochranky, který za to jediný stál, vzali jsme veci a šli dál vstríc noci s novou predstavou o tom jaká je Solidní Nejistota – marná, trapná, drahá, mrtvá.
Další jsme navštívili Nebe a Duplex, ale nic podobného už nás nepotkalo. Doufám, že na dlouhou dobu je to jediná negativní zkušenost.
